Chtěla bych vás přivítat u mého prvního článku. Vlastně, ne prvního. Kdybychom měli počítat, kolik blogů už jsem měla a kolik článků už jsem napsala, věřte mi, že bysme tu byli opravdu hodně dlouho...
Abych se představila, jsem Terka a...
Nebojte se, dlouho vás tu nebudu zdržovat tímhle. Jako první článek na tento blog jsem si připravila něco v tom smyslu, jak si splnit sen. Ne, vážně vám tu nebudu dávat rady a krok za krokem, jak dojít ke svému snu. Nejen, že jsem toho nedokázala tolik, abych vás tu mohla učit, ale myslím si, že ani žádná přesně daná cesta, jak si splnit sen neexistuje. Ráda vám tu ale řeknu můj "příběh", jestli se to tak dá nazvat a nějakou tu motivaci, protože si myslím, že ta je úplně ze všeho nejdůležitější.
Řekla bych, že úplně každý má nějaký svůj sen. Popravdě, neznám nikoho, kdo by nějaký neměl. Ať už je to touha stát se známým hudebníkem nebo jenom mít velký dům. Každopádně, ať je váš sen jakýkoli, nikdy není cesta jednoduchá a už vůbec se vám nikdy vaše přání nesplní bez snahy. Spousta citátů, motivačních článků apod., říká, že první krok je vždycky nejtěžší. A vážně, je to tak. Kdo nezažil, nepochopí a kdo ano, ví, co tím myslím.Víte, docela smutný je, že kolikrát vám nepomůže ani to, že budete nejlepší ze všech. Vezmeme si teda zrovna příklad hudebníka. Dostat se do povědomí lidí a začít žít svůj sen je strašně, ale strašně težký. Jasně, existuje YouTube, stačí nahrát na mobil nějaký song a uveřejnit ho. A pak? Pokud si myslíte, že hned po tom začne váš "vysněný život", ohromně se pletete. To je totiž největší chyba. Nikdy to nepřijde hned na začátku. A platí to očemkoli. Třeba i o blogování. Tímto můžu mluvit z vlastní zkušenosti. Je to možná ani ne rok zpátky, kdy jsem vysněný sen bloggera vzdala proto, že po půl roce se pod mým článkem objevil tak maximálně jeden komentář a čtenáři žádní. Teď vidím, že to byla velká chyba. Ale co, chybama se člověk učí. Proto pokud jste nikdy něco podobného neudělali a chystáte se, nečekejte, že se proslavíte hned. Chce to obrovskou dávku trpělivosti a snahy. Nechci vám tím zkazit nějakou vaši představu nebo sen, jen chci předejít zbytečnému zklamání.
No, co tím chci ale říct. Nikdy to nesmíte vzdát, Kvůli neúspěchu, kvůli ostatním atd. Spousta lidí se bojí uskutečnit si svůj sen kvůli ostatním. Protože pro něj nemají pochopení nebo v toho člověka nevěří. Dostáváme se k další chybě, kterou jsem udělala. Byli kolem mně lidi (a jsou), kteří nemají pochopení pro to, co dělám. Nevěřili mi, o to víc mi bylo líto, že to byli lidi, kteří mně ve skutečnosti měli podporovat. I to se stává. Celou dobu jsem žila v strachu, že se mi můj sen nesplní kvůli nim. Což byla obrovská blbost. Pamatujte si, že nikdy vám v tom nebrání ostatní, vždy jen vlastní strach. Lidi jsou jen překážky. A překážky jsou od toho, aby se překonávaly.
Oči mi otevřela jedna slečna. Když jsem poslouchala její příběh, odhodlání a cestu za jejím snem, úplně mi to vyrazilo dech. Pak mi došlo, proč jsem to tak neudělala už dřív. Myslela jsem si, že tu není jiná cesta než ta, aby byli ostatní se mnou a pomohli mi. Jo, tak děsně naivní jsem byla. Po tomhle mi došla jedna věc, kterou bych vám tu ráda řekla. Musíte se rvát, riskovat a snažit se o první krok. I když to ze začátku nepůjde snadno, i když tu budou lidi, kterým se nebude líbit to, co děláte, nesmíte to vzdát. Musíte zkoušet znovu a znovu. Ať už vás bude kritizovat klidně i odborník, nejlepší člověk v daném oboru nebo kdokoli, nikdy to nevzdávejte. Protože je to celý o psychice. Když budete věřit ve vás a váš sen, jednou se splní, věřte mi. Ne zítra, ne pozítří a možná ani příští týden, ale jednou ano. Běžte přímou cestou k vašemu snu a nenechte ostatní, aby vás stáhli do postranních uliček. Stačí víra... Opravdu.
Tímto článkem bych vám ráda ušetřila některé z pádů, které byste zažili při objevování "jak na to".
Doufám, že se vám článek líbil, určitě mi napište, jak jste si vy splnili sen (nebo plníte) a snad se tu nevidíme naposledy!
Mějte se hezky,
vaše Terka ♥